Zrození myšlenky
Myšlenka vzniku Manětínské oblasti tmavé oblohy (MOTO) se zrodila v hlavě manětínského rodáka Václava Sidorjaka již v roce 2011. K jejímu naplňování však došlo až na jaře roku 2013, kde se poprvé sešla skupina nadšených astronomů a popularizátorů astronomie ze Západočeské pobočky České astronomické společnosti a Hvězdárny a Planetária Plzeň. Již od samého začátku bylo jasné, že se jedná o projekt, který nemá ve střední Evropě obdoby. Většina podobných projektů se totiž realizuje ve zcela odlehlých oblastech nebo přírodních parcích. Oproti předchozím oblastem tmavé oblohy v České republice – Jizerské a Beskydské – se ta manětínská odlišuje hned v několika podstatných ohledech. Poprvé jde totiž o vnitrozemské území daleko od státních hranic a hraničních hor a poprvé jde o území výrazně osídlené. Vyhlašovatelem této oblasti se nestaly instituce ochrany přírody, správy lesů a podobně, ale samotné obce, na jejichž území oblast vznikla.
První schůzka
Josef Jíra, předseda ZpČAS (vpravo vzadu), Lumír Honzík, ředitel Hvězdárny a planetária Plzeň (vlevo vzadu), Ondřej Trnka, místopředseda ZpČAS a zástupce ředitele H+P Plzeň (vlevo veprostřed), Pavel Suchan, předseda odborné skupiny pro temné nebe České astronomické společnosti a pracovník AÚ AV ČR (vlevo vpředu) a Václav Sidorjak, astronom amatér z Manětína a iniciátor myšlenky vzniku MOTO
První oficiální hovory o MOTO, jak jsme začali Manětínskou oblast tmavé oblohy zkracovat, začaly 24. dubna 2013. Na předběžném pracovním setkání u starosty Manětína, pana Mgr. Josefa Gilberta Matušky, se sešli zástupci odborných organizací. Cílem setkání bylo obecné představení záměru panu starostovi, rané představy o vymezení na katastry obcí Manětín, Nečtiny a Štichovice, a dále diskuze nad možnostmi a případnými dalšími kroky. Schůzka probíhala v přátelském duchu a výsledkem byla nejen pozitivní odezva od pana starosty, ale také přislib pomoci v této záležitosti a dohoda o uskutečnění rozsáhlejší popularizační akce pro veřejnost.
První manětínská akce pro veřejnost
Akce pro veřejnost proběhla necelé dva měsíce po získání pozitivního vyjádření od starosty Manětína — v pátek 19. července 2013 v odpoledních a večerních hodinách. Podíleli se na ní nejen členové Západočeské pobočky České astronomické společnosti a pracovníci Hvězdárny a planetáriaPlzeň, ale také členové Oddělení fyziky Katedry matematiky, fyziky a technické výchovy Pedagogické fakulty ZČU a řada dalších dobrovolníků. Návštěvníci tak měli možnost nejen pozorovat Slunce astronomickými dalekohledy, ale také si prohlédnout ukázky některé astronomické a fyzikální pokusy nebo si vyzkoušet hry a soutěže pro děti, zúčastnit se komentované procházky modelem Sluneční soustavy nebo si poslechnout přednášky v místním kinosále a nakonec se zúčastnit pozorování večerní a noční oblohy velkými astronomickými dalekohledy ze zhasnutého manětínského náměstí. Na akci zavítaly až tři stovky návštěvníků, kteří ji hodnotili velmi pozitivně.
Měření kvality noční oblohy
Michal Bareš provádí měření kvality noční oblohy
Dalším z úkolů bylo provést měření jasu oblohy v této oblasti, aby byla získána jasná dokumentace manětínské noční tmy a světelných zdrojů, které tmu nejvíce ovlivňují. Tohoto úkolu se zhostil Michal Bareš, člen Západčeské pobočky České astronomické společnosti a vášnivý pozorovatel, který má nejen přístup ke speciální měřicí aparatuře pro měření jasu celé oblohy, ale také má řadu zkušeností s podobnými měřeními jasu oblohy v národních parcích a na řadě dalších míst ČR. Navíc Manětínsko dobře zná. Měření dala popud přehodnotit původní záměr a rozšířit plánovanou plochu MOTO na katastr celkem osmi obcí: Manětín, Nečtiny, Štichovice, Bezvěrov, Štědrá, Pšov, Krsy, Hvozd. Z měření totiž vyplynulo, že ve všech těchto katastrech je obloha dostatečně tmavá, někde dokonce tmavší než v původně zamýšlené oblasti a navíc výsledný tvar je příznivě kompaktní, bez výrazných výběžků, či protažení jen do jednoho směru. Z výsledků se také ukázalo, že žádné z lokálních zdrojů světla výrazně nenarušují tmavé noční prostředí v oblasti jako celku. Nejvýraznějšími zdroji se ukázaly hlavně velká města Praha, Plzeň a Karlovy Vary, která mají pro oblast dominantní vliv přesto, že se nachází v poměrně velké vzdálenosti od nich. Na noční krajinu v oblasti mají vliv jen místy lokální samostatné lampy, či osvětlení větších obcí. Dosah těchto zdrojů je však malý a narušuje maximálně vzhled okolní krajiny, nikoli oblohy jako celku.
Odborný seminář v Manětíně
Získaná měření a také již konkretizované představy o tom, jak by měla MOTO vypadat, se staly hlavním tématem dalšího pracovního setkání v Manětíně. To se uskutečnilo 4. listopadu 2013 formou semináře z krátkých příspěvků a následné diskuze. Pozváni byli starostové všech dotčených obcí a dále zástupci různých spolků a organizací, působících v dané oblasti v oborech, jež by mohly mít vazby na oblast tmavé oblohy. Své příspěvky přednesli Pavel Suchan, Lumír Honzík i Michal Bareš. Jejich příspěvky popsaly, co je připravovaná oblast tmavé oblohy, jak by asi vypadala, proč má smysl ji založit a proč zrovna v těchto místech. Nadneseny byly také možnosti využití MOTO pro zvýšení turistického ruchu a další možnosti a důsledky vyplývající z jejího vzniku.
Vystoupil také Mgr. Jaroslav Hruška, místní podnikatel v zemědělství a vášnivý ornitolog, který hovořil o sovách a některých dalších nočních živočiších, se kterými je možné se v oblasti setkat. Následná diskuze se nesla v pozitivním a tvůrčím duchu. Semináře se zúčastnila většina pozvaných a ve výsledku se snad všichni shodli na tom, že oblast tmavé oblohy zde má smysl a má potenciál přinést spíše pozitiva.
Následující rok 2014 se pak nesl v přípravách a realizaci Memoranda, základního dokumentu vymezující pravidla MOTO a jeho projednávání zastupiteli jednotlivých obcí. V roce 2014 se oblast MOTO rozrostla ještě o několik obcí, které projevili zájem se zapojit do tohoto nevšedního projektu. Konkrétně se jednalo o obec Dražeň a část katastru města Toužim. Plocha oblasti tmavé oblohy se tak rozrostla na úctyhodných 346 km2.
Dlouhá etapa příprav byla úspěšně završena 15. září 2014, kdy bylo za účasti 15 zástupců obcí a partnerských institucí slavnostně podepsáno memorandum, kterým byla Manětínská oblast tmavé oblohy založena. Tím však historie projektu zajisté nekončí.