Oblast na pomezí Plzeňského a Karlovarského kraje se přes masivní nárůst umělého osvětlení v posledních letech ještě stále vyznačuje zachovalou noční oblohou. Některá odlehlejší místa patří k nejlepším lokalitám v ČR a jsou srovnatelná s pohraničními horami a národními parky. Běžně jsou zde vidět hvězdy slabší než 6. mag a Mléčná dráha je nápadná na první pohled, včetně své struktury. Na jaře a na podzim bývá viditelné zvířetníkové světlo, za výborných podmínek i vzácnější jevy jako např. protisvit, zodiakální pás nebo airglow. Noční oblohu lze ohodnotit stupni 3-5 na Bortleově stupnici, jas oblohy v zenitu se pohybuje mezi 21.0 – 21.7 MSA (v závislosti na lokalitě a stavu ovzduší). Severozápad oblasti je tmavší než jihovýchod, kde se silně projevuje vliv Plzně a přilehlých obcí. Většina světelného znečištění poškozujícího noční oblohu pochází z měst mimo oblast (Plzeň, Praha, K. Vary, Toužim, Kaznějov…), místní zdroje světla (veřejné osvětlení, zemědělské areály apod.) ovlivňují zejména své blízké okolí a krajinný ráz oblasti.
Hvězdáři pozorují oblohu nad Manětínskem
I na Manětínsku je však noční krajina postižena světelným smogem
V rámci svých aktivit zaměřených na ochranu noční hvězdné oblohy provádí Česká astronomická společnost na vybraných místech monitoring světelného znečištění. Cílem měření je jednak mapování stavu noční oblohy a míry jejího poškození umělým osvětlením a také sledování vývoje v čase. Výsledky měření slouží nejen k hledání lokalit vhodných k astronomickému pozorování, ale také jako datový podklad pro další aktivity v oblasti ochrany nočního prostředí.
Manětínská oblast tmavé oblohy patří vzhledem k velmi dobrým podmínkám pro pozorování vesmíru k místům, kterým byla a je věnována zvláštní pozornost.