S příchodem jara byly v Manětíně a přilehlých osadách zahájeny práce na úpravách veřejného osvětlení. Cílem bylo správné nastavení svítidel tak, aby neoslňovala řidiče a světlo zbytečně nesměřovalo na oblohu. Zároveň byly vyčištěny kryty osvětlovacích těles, které vyžadují pravidelnou údržbu.

Při celkové revizi osvětlení v Manětíně bylo zjištěno, že se svítí i v místech, kde to již není nutné, například u zrušeného výrobního podniku. Tato svítidla byla demontována a později poslouží v místech, kde bude jejich světlo potřebnější.

Úpravy byly provedeny také v některých osadách, kde byly sloupy veřejného osvětlení příliš daleko od sebe. Problém s nedostatečným osvětlením se mnohdy řešil instalací výložníku (koncového ramene na sloupu veřejného osvětlení) do příliš svislé polohy, aby se dosvítilo „co nejdále“. Výsledek však byl kontraproduktivní, docházelo totiž k oslnění řidičů i chodců a tak bylo na silnici paradoxně vidět hůře. Výložníky těchto svítidel byly přihnuty do vodorovné polohy a v několika případech byla některá zdvojená, ale nevhodně umístěná svítidla nahrazena jedním, lépe směrovaným.

Rádi bychom poděkovali všem, kteří se na úpravách veřejného osvětlení podíleli a přispěli tak ke zlepšení stavu nočního prostředí na Manětínsku.

Vzhledem k mírné zimě vyrazili již nyní astronomové spolu s dalšími zakladateli Manětínské oblasti tmavé oblohy na vytipovaná místa. Na Manětínsku by měla letos vzniknout „oficiální“ stanoviště vhodná k nerušenému pozorování oblohy.

„Projeli jsme společně několik možných lokalit,“ říká předseda Západočeské pobočky České astronomické společnosti Josef Jíra a dodává: „Jako nejschůdnější se nyní jeví Tobolka u Kotanče, kde pozorovatele neruší světla okolních obcí a kam se dá bez problémů dojet autem.“ Najít vhodné lokality není jednoduché. Kromě dobrých pozorovacích podmínek, tedy hlavně viditelnosti celé oblohy a absenci rušivého vlivu světel obcí a měst, je nutná dobrá dostupnost a také prostor pro bezpečné zaparkování auta a pro zázemí pro pozorovatele. Počítá se s informačními tabulemi s mapou hvězdné oblohy a informacemi o místě samotném a okolní noční přírodě. Některá stanoviště budou vybavena také jednoduchým přístřeškem. Většina vybraných lokalit je v nadmořské výšce více než 500 metrů, což přináší lepší podmínky pro pozorování noční oblohy.

Další vytipovanou lokalitou v Manětínské oblasti tmavé oblohy je Umíř. Louka uprostřed lesa mezi Nečtinami, Úněšovem a Krsy, kde dříve stávala osada Umíř, byla předloni nově upravena. Byly odhaleny základy některých umířských staveb a mříží zakryty studny. Pro turisty zde bylo vybudováno bivakovací místo. Stávající informační tabule o osadě Umíř by měla letos doplnit ještě další o Manětínské oblasti tmavé oblohy. Umíř se svou polohou uprostřed lesa a nadmořskou výškou přes 600 metrů bude jistě vyhledávaným stanovištěm pro milovníky noční oblohy i přírody.

Máte rádi noční oblohu a chcete strávit příjemný víkend?

jménem Západočeské pobočky České astronomické společnosti vás zveme na tradiční akci „Jarní pozorovací víkend“, která se letos premiérově uskuteční v Manětínské oblasti tmavé oblohy o víkendu 17.-19. dubna. Akce je určena nejen všem milovníkům noční oblohy, ale i jejich rodinám. Přijeďte na Manětínsko, čeká vás tmavá obloha, výlet za přírodními zajímavostmi, setkání se starými i novými přáteli, promítání fotografií, přednáška, grilování a krásný dubnový víkend.

Ubytování je předběžně domluveno v penzionu Podviniční mlýn ve Skelné huti (s možností stravování), definitivní rozhodnutí však padne až v pátek po uzavření přihlášek

Chcete se stavit jen na skok? Večerní pozorování bude otevřené i veřejnosti, rádi vás uvítáme.

Pokud máte zájem, kontaktujte nás co nejdříve emailem na adrese info@manetinskatma.cz nebo vybor@zpcas.cz

Aktuální informace najdete na našem Facebooku: http://www.facebook.com/events/335781746630833/

Letos v září bylo území kolem Manětína vyhlášeno třetí oblastí tmavé oblohy v ČR. Mimořádně tmavé nebe neláká jen astronomy, ale také milovníky přírody. Těch je mnoho i mezi hledači skrytých schránek podle GPS souřadnic, tzv. kačerů (z angl. geochascher). První cache (česky keš či keška) upozorňuje právě na mimořádně tmavé noční nebe. „Zvolili jsme nejjednodušší typ, aby schránku našli jak zdatnější lovci kešek, tak ti, co s geocachingem teprve začínají,“ říká jeden ze spoluautorů nápadu, Ondřej Trnka z Hvězdárny a planetária Plzeň. Sbírání či lov, jak to mnozí kačeři nazývají, je zábavné ale mnohdy i náročné, pokud je spojeno s nějakým úkolem či vyřešením hádanky. S přibývajícím počtem mobilních telefonů umožňujících vyhledávání bodů podle GPS souřadnic kačerů přibývá. „Často si nějakou kešku najdu třeba při rodinném výletu,“ dodává Jiří Polák astronom amatér, který se podílel na vytvoření první tematické kešky Manětínské oblasti tmavé oblohy.

Každá schránka má svého správce, který se stará o to, aby obsahovala, co obsahovat má, včetně tužky a poznámkového sešitku (tzv. logbook), do kterého se úspěšný nálezce zapíše. Tímto správcem  je v případě první tematické cache Manětínské oblasti tmavé oblohy Šárka Haalová. Ta ji spolu se svým manželem na místo instalovala a teď se již těší, jak budou zápisy o odlovení této kešky v logbooku i na interneu v popisu kešky, tzv. listingu, přibývat.  „Jsem zvědavá, kolik hledačů pokladů tuto kešku v prvních týdnech najde,“ uvádí Šárka Haalová z Manětína, která se ujala role vlastníka hledané krabičky.

slavnostní vyhlášení proběhlo  v pondělí 15. září 2014 od 10:00 v Manětíně.

ZAKLÁDAJÍCÍ ORGANIZACE

• Obce Manětín, Nečtiny, Štichovice, Hvozd, Štědrá, Pšov, Bezvěrov, Krsy, Dražeň a Toužim
• Hvězdárna a planetárium Plzeň
• Česká astronomická společnost
• ČSOP Manětínsko
• Cesta z města, občanské sdružení
• Pod střechou, občanské sdružení

NA TISKOVÉ KONFERENCI VYSTOUPILI

Michal Bareš (krátký úvod do problematiky světelného znečištění a představení Manětínské oblasti tmavé oblohy) – Česká astronomická společnost, Odborná skupina pro tmavou oblohu

Josef Gilbert Matuška (za vyhlašující obce) – starosta města Manětín

Jiří Grygar – čestný předseda České astronomické společnosti, Fyzikální ústav AV ČR

Pavel Suchan (informace o jiných oblastech tmavé oblohy: česko – polská Jizerská oblast tmavé oblohy a česko – slovenská Beskydská oblast tmavé oblohy) – Astronomický ústav AV ČR,
místopředseda České astronomické společnosti a předseda Odborné skupiny pro tmavou oblohu

KONTAKT A DOTAZY:

Pavel Suchan, suchan@astro.cz, 737 322 815 nebo
Josef Jíra, josef.jira@seznam.cz, 777 332 621.

INTERNETOVÉ STRÁNKY

www.manetinskatma.cz

SEZNAM VYHLAŠUJÍCÍCH OBCÍ A INSTITUCÍ SE JMÉNY ZÁSTUPCŮ, KTEŘÍ PODEPISUJÍ MEMORANDUM

Obec Toužim – místostarosta Roman Straka
Obec Hvozd – starostka Alexandra Nágrová
Obec Štichovice – starosta Martin Holota
Obec Krsy – starosta Jan Orosz
Obec Bezvěrov – starostka Iveta Mašková
Obec Štědrá – starosta František Pánek
Obec Pšov – starostka Helena Šmidmajerová
Obec Nečtiny – starosta Jiří Křemenák
Obec Manětín – starosta Josef Gilbert Matuška
Obec Dražeň – starostka Marie Koderová
Hvězdárna a planetárium Plzeň – ředitel Lumír Honzík
Česká astronomická společnost – čestný předseda Jiří Grygar
ČSOP Manětínsko – předseda Jaroslav Hruška
Cesta z města, občanské sdružení – předsedkyně Kamila Prchalová
Pod střechou, občanské sdružení – předseda Jiří Schierl

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O MANĚTÍNSKÉ OBLASTI TMAVÉ OBLOHY

• Rozloha: 346 km² (0,4 % rozlohy ČR)
• Počet obyvatel: 4487 (k r. 2013)
• Hustota zalidnění: 13 obyvatel/km² (průměr ČR 133 obyvatel/km² )
• Nadmořská výška: 350 – 825 m n. m.
• Zúčastněné obce: Manětín, Nečtiny, Štichovice, Hvozd, Štědrá, Pšov, Bezvěrov, Krsy, Dražeň a Toužim (pouze část katastru) – na území kraje Plzeňského a Karlovarského.
• Oblast je vyhlášena na základě dohody 10 obcí a dalších 5 subjektů. Stala se tak třetí oblastí tohoto druhu u nás. Vyhlašující obce a organizace se zde aktivně zapojí do ochrany nočního prostředí. Odbornou garanci převzala Česká astronomická společnost.

Manětínsko patří v rámci ČR k místům s nízkým světelným znečištění a zachovalým nočním prostředím. Region je jen řídce osídlen, nenachází se zde žádná větší města, průmyslové podniky, ani jiné významné zdroje umělého světla, které by negativně působily na noční přírodu.

MAPA S HRANICEMI MANĚTÍNSKÉ OBLASTI TMAVÉ OBLOHY

CITACE

Čestný předseda České astronomické společnosti Dr. Jiří Grygar říká: „Zdá se mi to až neuvěřitelné, že v České republice vzniká již třetí oblast tmavé oblohy. Tím se dostáváme na přední pozici v Evropě. Co mně ale těší ještě více, je to, že se tu k ochraně nejen tmavé oblohy, ale především nočního životního prostředí, scházejí spolu s astronomy samosprávy obcí a také místní spolky včetně ochrany přírody.“

Starosta Manětína Josef Gilbert Matuška: „Měli bychom si vážit toho, že tu máme tmavou oblohu a snažit se ji zachovat. Nejde přitom jen o pozorování oblohy, ale také o přírodu.“

Ředitel Hvězdárny a planetária Plzeň Lumír Honzík: „Vznik Manětínské oblasti tmavé oblohy vítáme. Na Manětínsko vyjíždíme s dalekohledy pravidelně již patnáct let na dvoutýdenní letní astronomické praktikum pro mladé astronomy a zároveň zde občas probíhají i některá další odborná pozorování. Již v minulém roce jsme navíc zahájili sérii pozorování oblohy pro veřejnost přímo v Manětíně doplněné přednáškami na astronomické téma. Podobné akce chystáme i do dalších míst, která jsou zahrnuta do tohoto projektu. Díky podpoře z grantu Plzeň 2015 teď navíc můžeme objekty na obloze lidem ukazovat lepším hvězdářským dalekohledem.“
Předseda ČSOP Manětínsko Jaroslav Hruška říká: „Na Manětínsku žije několik vzácných druhů sov, což je důkazem zdejší zachovalé přírody.“

NOČNÍ OBLOHA NA MANĚTÍNSKU

Česká astronomická společnost dlouhodobě monitoruje jas oblohy na několika stanovištích v oblasti. V rámci příprav Manětínské oblasti tmavé oblohy bylo rovněž provedeno podrobné měření stavu noční oblohy v celém regionu pomocí speciální celooblohové kamery. Výsledky měření ukazují, že nebe je zde podobně tmavé jako na horách nebo v národních parcích a panují zde příhodné podmínky pro pozorování noční oblohy a astronomických úkazů. Velmi dobře je viditelná Mléčná dráha, za příznivých okolností pak i některé vzácnější jevy jako např. zvířetníkové světlo. Zatímco na Manětínsku lze na nebi spatřit přes 2000 hvězd, ve velkým městech je to jen několik desítek či stovek. Mezi hvězdáři z Plzeňska je tento region oblíbenou destinací, pravidelně sem jezdí pozorovat a fotografovat objekty blízkého i vzdáleného vesmíru nebo meteorické roje.
Z měření dále vyplývá, že severozápad oblasti je tmavší než jihovýchod, kde se silněji projevuje vliv Plzně a přilehlých obcí. Většina světelného znečištění poškozujícího noční oblohu pochází z obcí a měst mimo oblast (Plzeň, Praha, Karlovy Vary, Kaznějov…), místní zdroje světla ovlivňují zejména své bezprostřední okolí.

Porovnání počítačově zpracovaných snímků celooblohové kamery z okraje Plzně, z Manětínska a z národního parku Šumava:

29. srpna 2014 se v rámci projektu Manětínské oblasti tmavé oblohy uskutečnil v pořadí již 2. astronomický den v Manětíně. Přestože nám letos počasí úplně nepřálo, nakonec vše dobře dopadlo. Více se dočtete v článku na stránkách Západočeské pobočky České astronomické společnosti.