Pozvánka na Můří noc s astronomickým pozorováním

Plakát-Můří-noc-web

V obci Bezvěrov s nedalekým vysílačem Krašov se uskuteční „Můří noc“. Na programu je entomologická exkurze pod vedením Mgr. Petra Heřmana z České společnosti pro ochranu motýlů, zaměřená na noční motýly, povídání o jejich životě a určování či například ukázka různých technik lovu za účelem zjištění jejich výskytu a početnosti v Manětínské oblasti tmavé oblohy. Součástí programu jsou i odborné přednášky a astronomické pozorování dalekohledy astronomů ze Západočeské pobočky České astronomické společnosti a pracovníků Hvězdárny a planetária Plzeň. Těšit se můžete na pozorování Měsíce po první čtvrti, planety Jupiter a řady deep – sky objektů jako jsou mlhoviny a galaxie. A protože náš program začíná již v 18:00, tak za jasného počasí budeme před budovou obecního úřadu v Bezvěrově pozorovat Slunce speciálními dalekohledy. Součástí našeho programu bude i přednáškový blok, který začíná ve 20:00. Samotný odchyt nočního hmyzu a astronomické pozorování začne po 22:00 a bude probíhat na místě, které bude vybrané v závislosti na aktuálním stavu počasí a účastníci se ho dozvědí v průběhu přednášek, případně na facebookových stránkách Západočeské pobočky ČAS. Číst dále

Jaký byl astronomický den ve Štědré?

obr.phpVečer v sobotu 5. září se uskutečnil astronomický večer, který se konal na nádvoří barokního zámku v obci Štědrá. Akce přiblížila místním krásy temné oblohy, které nabízí obloha Manětínské oblasti tmavé oblohy. Návštěvníci mohli vyslechnout přednášky, pozorovat astronomickými dalekohledy a podívat se na fyzikální pokusy.

Astronomický den uspořádala Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s oddělením fyziky Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni a Hvězdárnou a Planetáriem Plzeň. V předchozích letech se podobný astronomický den konal v Manětíně, letos organizátoři na pozvání obce Štědrá, využili nádvoří rekonstruovaného barokního zámku, který dodal akci neopakovatelnou atmosféru.

Budova zámku poskytla i prostor pro konání tří přednášek na astronomická témata. Martin Adamovský z Českého hydrometeorologického ústavu hovořil o astronomických úkazech, které mají co do činění i s meteorologií, Michal Bareš z České astronomické společnosti představil ve své přednášce projekt Manětínské oblasti tmavé oblohy a přiblížil i o ochranu tmavé oblohy jako takovou, na aktuální téma promluvil ředitel Hvězdárny a planetária Plzeň, Lumír Honzík, když přiblížil nové poznatky o trpasličí planetě Pluto.

Kromě přednášek bylo návštěvníkům nabídnuto pozorování Slunce a později i objektů noční oblohy pomocí astronomických dalekohledů. Jednoduché fyzikální principy bylo možné pochopit prostřednictvím demonstrovaných experimentů.

Do Manětínské oblasti tmavé oblohy jezdí astronomové s oblibou již dlouho a sobotní Astronomický den ve Štědré se stal další vydařenou akcí, pořádanou západočeskými astronomickými organizacemi.

 

 

 

 

Manětínská oblast tmavé oblohy má první cache

Foto-1-–-Kešky-hledají-hlavně-lidé-kteří-se-rádi-pohybují-v-přírodě-autor-Radka-ŽÁKOVÁ_wwwLetos v září bylo území kolem Manětína vyhlášeno třetí oblastí tmavé oblohy v ČR. Mimořádně tmavé nebe neláká jen astronomy, ale také milovníky přírody. Těch je mnoho i mezi hledači skrytých schránek podle GPS souřadnic, tzv. kačerů (z angl. geochascher). První cache (česky keš či keška) upozorňuje právě na mimořádně tmavé noční nebe. „Zvolili jsme nejjednodušší typ, aby schránku našli jak zdatnější lovci kešek, tak ti, co s geocachingem teprve začínají,“ říká jeden ze spoluautorů nápadu, Ondřej Trnka z Hvězdárny a planetária Plzeň. Sbírání či lov, jak to mnozí kačeři nazývají, je zábavné ale mnohdy i náročné, pokud je spojeno s nějakým úkolem či vyřešením hádanky. S přibývajícím počtem mobilních telefonů umožňujících vyhledávání bodů podle GPS souřadnic kačerů přibývá. „Často si nějakou kešku najdu třeba při rodinném výletu,“ dodává Jiří Polák astronom amatér, který se podílel na vytvoření první tematické kešky Manětínské oblasti tmavé oblohy.

Každá schránka má svého správce, který se stará o to, aby obsahovala, co obsahovat má, včetně tužky a poznámkového sešitku (tzv. logbook), do kterého se úspěšný nálezce zapíše. Tímto správcem  je v případě první tematické cache Manětínské oblasti tmavé oblohy Šárka Haalová. Ta ji spolu se svým manželem na místo instalovala a teď se již těší, jak budou zápisy o odlovení této kešky v logbooku i na interneu v popisu kešky, tzv. listingu, přibývat.  „Jsem zvědavá, kolik hledačů pokladů tuto kešku v prvních týdnech najde,“ uvádí Šárka Haalová z Manětína, která se ujala role vlastníka hledané krabičky.

Jaký byl Den živých vod?

V den státního svátku, dne 28. října 2014, se Západočeská pobočka České astronomické společnosti společně s Hvězdárnou a planetáriem Plzeň účastnila Dne živých vod, který navštívilo přes 250 lidí. Pokračuje tak spolupráce mezi organizacemi a obcemi nedávno vyhlášené Manětínské oblasti tmavé oblohy.

Den živých vod je akce pořádaná pravidelně již sedm let místní akční skupinou Náš region o.s. za podpory Plzeňského kraje, obcí Krsy, Úněšov a dalších institucí. Akce nabízí komentované prohlídky zajímavých míst regionu Místní akční skupiny, která jsou charakteristická nějakým zajímavým vodním útvarem, jako jsou prameny, studny nebo studánky.

Ročník 2014 začal v oblasti zaniklé osady Umíř, kde začala komentovaná prohlídka revitalizované lokality a naučné stezky. Plzeňská hvězdárna a Západočeská pobočka ČAS obohatily program nabídkou pohlédnout na Slunce některým z astronomických dalekohledů, které zde byly k dispozici.

V závěru celodenního programu čekalo na účastníky pohoštění v kulturním domě obce Číhaná, kde byla krátce představena Manětínská oblast tmavé oblohy a kde mohli zájemci zhlédnout i astronomickou výstavu „Česká republika členem ESO“.

Den živých vod ﹣pozvánka

Západočeská pobočka České astronomické společnosti si Vás dovoluje pozvat na akci Den živých vod, která se uskuteční v úterý 28. 10. 2014 od 11h v zaniklé osadě Umíř, kde začíná komentovaná prohlídka revitalizované lokality a naučné stezky. Následuje pěší přesun Přírodním parkem Manětínska do Melchierovy Huti a cesta autobusem do Číhané, kde je připravené občerstvení v Kulturním domě včetně komentované prohlídky obce. Více informací naleznete na přiloženém plakátu.

Západočeská pobočka ČAS společně s Hvězdárnou a planetáriem Plzeň bude na akci prezentovat svoje aktivity formou krátkého příspěvku o nově vzniklé Manětínské oblasti tmavé oblohy, doplněné o astronomická pozorování Slunce (v případě jasného počasí) a výstavy s astronomickou tématikou. Neváhejte a přiďte si pro krabičku pravé Manětínské tmy, kterou budeme na akci distribuovat.

 

obr.php

 

Galerie ze slavnostního vyhlášení Manětínské oblasti tmavé oblohy

Tisková zpráva: Manětínská oblast tmavé oblohy byla vyhlášena

slavnostní vyhlášení proběhlo  v pondělí 15. září 2014 od 10:00 v Manětíně.

ZAKLÁDAJÍCÍ ORGANIZACE

LOGOTYP MOTO - černé na bílé_www

  • Obce Manětín, Nečtiny, Štichovice, Hvozd, Štědrá, Pšov, Bezvěrov, Krsy, Dražeň a Toužim
  • Hvězdárna a planetárium Plzeň
  • Česká astronomická společnost
  • ČSOP Manětínsko
  • Cesta z města, občanské sdružení
  • Pod střechou, občanské sdružení

NA TISKOVÉ KONFERENCI VYSTOUPILI

Michal Bareš (krátký úvod do problematiky světelného znečištění a představení Manětínské oblasti tmavé oblohy) – Česká astronomická společnost, Odborná skupina pro tmavou oblohu

Josef Gilbert Matuška (za vyhlašující obce) – starosta města Manětín

Jiří Grygar – čestný předseda České astronomické společnosti, Fyzikální ústav AV ČR

Pavel Suchan (informace o jiných oblastech tmavé oblohy: česko – polská Jizerská oblast tmavé oblohy a česko – slovenská Beskydská oblast tmavé oblohy) – Astronomický ústav AV ČR,
místopředseda České astronomické společnosti a předseda Odborné skupiny pro tmavou oblohu

KONTAKT A DOTAZY:

Pavel Suchan, suchan@astro.cz, 737 322 815 nebo
Josef Jíra, josef.jira@seznam.cz, 777 332 621.

INTERNETOVÉ STRÁNKY

www.manetinskatma.cz

SEZNAM VYHLAŠUJÍCÍCH OBCÍ A INSTITUCÍ SE JMÉNY ZÁSTUPCŮ, KTEŘÍ PODEPISUJÍ MEMORANDUM

Obec Toužim – místostarosta Roman Straka
Obec Hvozd – starostka Alexandra Nágrová
Obec Štichovice – starosta Martin Holota
Obec Krsy – starosta Jan Orosz
Obec Bezvěrov – starostka Iveta Mašková
Obec Štědrá – starosta František Pánek
Obec Pšov – starostka Helena Šmidmajerová
Obec Nečtiny – starosta Jiří Křemenák
Obec Manětín – starosta Josef Gilbert Matuška
Obec Dražeň – starostka Marie Koderová
Hvězdárna a planetárium Plzeň – ředitel Lumír Honzík
Česká astronomická společnost – čestný předseda Jiří Grygar
ČSOP Manětínsko – předseda Jaroslav Hruška
Cesta z města, občanské sdružení – předsedkyně Kamila Prchalová
Pod střechou, občanské sdružení – předseda Jiří Schierl

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O MANĚTÍNSKÉ OBLASTI TMAVÉ OBLOHY

  • Rozloha: 346 km2 (0,4 % rozlohy ČR)
  • Počet obyvatel: 4487 (k r. 2013)
  • Hustota zalidnění: 13 obyvatel/km2 (průměr ČR 133 obyvatel/km2 )
  • Nadmořská výška: 350 – 825 m n. m.
  • Zúčastněné obce: Manětín, Nečtiny, Štichovice, Hvozd, Štědrá, Pšov, Bezvěrov, Krsy, Dražeň a Toužim (pouze část katastru) – na území kraje Plzeňského a Karlovarského.
  • Oblast je vyhlášena na základě dohody 10 obcí a dalších 5 subjektů. Stala se tak třetí oblastí tohoto druhu u nás. Vyhlašující obce a organizace se zde aktivně zapojí do ochrany nočního prostředí. Odbornou garanci převzala Česká astronomická společnost.

Manětínsko patří v rámci ČR k místům s nízkým světelným znečištění a zachovalým nočním prostředím. Region je jen řídce osídlen, nenachází se zde žádná větší města, průmyslové podniky, ani jiné významné zdroje umělého světla, které by negativně působily na noční přírodu.

MAPA S HRANICEMI MANĚTÍNSKÉ OBLASTI TMAVÉ OBLOHY

MOTO - MAPA Manětínská oblast tmavé oblohy pro volné užití

CITACE

Čestný předseda České astronomické společnosti Dr. Jiří Grygar říká: „Zdá se mi to až neuvěřitelné, že v České republice vzniká již třetí oblast tmavé oblohy. Tím se dostáváme na přední pozici v Evropě. Co mně ale těší ještě více, je to, že se tu k ochraně nejen tmavé oblohy, ale především nočního životního prostředí, scházejí spolu s astronomy samosprávy obcí a také místní spolky včetně ochrany přírody.“

Starosta Manětína Josef Gilbert Matuška„Měli bychom si vážit toho, že tu máme tmavou oblohu a snažit se ji zachovat. Nejde přitom jen o pozorování oblohy, ale také o přírodu.“

Ředitel Hvězdárny a planetária Plzeň Lumír Honzík„Vznik Manětínské oblasti tmavé oblohy vítáme. Na Manětínsko vyjíždíme s dalekohledy pravidelně již patnáct let na dvoutýdenní letní astronomické praktikum pro mladé astronomy a zároveň zde občas probíhají i některá další odborná pozorování. Již v minulém roce jsme navíc zahájili sérii pozorování oblohy pro veřejnost přímo v Manětíně doplněné přednáškami na astronomické téma. Podobné akce chystáme i do dalších míst, která jsou zahrnuta do tohoto projektu. Díky podpoře z grantu Plzeň 2015 teď navíc můžeme objekty na obloze lidem ukazovat lepším hvězdářským dalekohledem.“
Předseda ČSOP Manětínsko Jaroslav Hruška říká: „Na Manětínsku žije několik vzácných druhů sov, což je důkazem zdejší zachovalé přírody.“

NOČNÍ OBLOHA NA MANĚTÍNSKU

Česká astronomická společnost dlouhodobě monitoruje jas oblohy na několika stanovištích v oblasti. V rámci příprav Manětínské oblasti tmavé oblohy bylo rovněž provedeno podrobné měření stavu noční oblohy v celém regionu pomocí speciální celooblohové kamery. Výsledky měření ukazují, že nebe je zde podobně tmavé jako na horách nebo v národních parcích a panují zde příhodné podmínky pro pozorování noční oblohy a astronomických úkazů. Velmi dobře je viditelná Mléčná dráha, za příznivých okolností pak i některé vzácnější jevy jako např. zvířetníkové světlo. Zatímco na Manětínsku lze na nebi spatřit přes 2000 hvězd, ve velkým městech je to jen několik desítek či stovek. Mezi hvězdáři z Plzeňska je tento region oblíbenou destinací, pravidelně sem jezdí pozorovat a fotografovat objekty blízkého i vzdáleného vesmíru nebo meteorické roje.
Z měření dále vyplývá, že severozápad oblasti je tmavší než jihovýchod, kde se silněji projevuje vliv Plzně a přilehlých obcí. Většina světelného znečištění poškozujícího noční oblohu pochází z obcí a měst mimo oblast (Plzeň, Praha, Karlovy Vary, Kaznějov…), místní zdroje světla ovlivňují zejména své bezprostřední okolí.

Porovnání počítačově zpracovaných snímků celooblohové kamery z okraje Plzně, z Manětínska a z národního parku Šumava:

Foto 2 - Jasové mapy_Srovnání okrajPlzně-Manětínsko-Šumava_autor Michal BAREŠ_small

 

GRAF - Porovnání jasu oblohy - různá místa, autor Michal BAREŠ

Astronomický den v Manětíně

29. srpna 2014 se v rámci projektu Manětínské oblasti tmavé oblohy uskutečnil v pořadí již 2. astronomický den v Manětíně. Přestože nám letos počasí úplně nepřálo, nakonec vše dobře dopadlo. Více se dočtete v článku na stránkách Západočeské pobočky České astronomické společnosti.